Πλὴν ἀλλ' ἐκεῖνο προσμαθεῖν μάλιστά σοι
προσῆκον. Οὐχ ἅπασα βίβλος ἀσφαλής,
Ἡ σεμνὸν ὄνομα τῆς Γραφῆς κεκτημένη.
Εἰσί γάρ εἰσιν ἔσθ' ὅτε ψευδώνυμοι
Βίβλοι, τινὲς μὲν ἔμμεσοι καὶ γείτονες,
Ὡς ἄν τις εἴποι, τῶν ἀληθείας λόγων∙
Αἱ δ' ἄρα νόθοι τε καὶ λίαν ἐπισφαλεῖς,
Ὥσπερ παράσημα καὶ νόθα νομίσματα,
Ἅ βασιλέως μὲν τὴν ἐπιγραφὴν ἔχει,
Κίβδηλα δ' ἐστί, ταῖς ὕλαις δολούμενα.
Τούτου χάριν σοι τῶν θεοπνεύστων ἐρῶ
Βίβλον ἑκάστην. Ὡς δ᾽ ἂν εὐκρινῶς μάθῃς,
Τὰς τῆς Παλαιᾶς πρῶτα Διαθήκης ἐρῶ.
Ἡ Πεντάτευχος τὴν κτίσιν, εἶτ΄ Ἔξοδον,
Λευϊτικόν τε τὴν μέσην ἔχει βίβλον·
μεθ' ἣν Ἀριθμούς, εἶτα Δευτερονόμιον.
Τούτοις Ἰησοῦν προστίθει καὶ τοὺς Κριτάς·
Ἔπειτα τὴν Ρούθ, Βασιλειῶν τε τέσσαρας
Βίβλους· Παραλειπομένων δέ γε δύω Βίβλοι·
Ἔσδρας ἐπ᾽ αὐταῖς πρῶτος, εἶθ' ὁ δεύτερος.
Ἑξῆς στιχηρὰς πέντε σοι Βίβλους ἐρῶ·
Στεφθέντα τ' ἄθλοις ποικίλων παθῶν Ἰώβ,
Ψαλμῶν τε βίβλον, ἐμμελες ψυχῶν ἄκος·
Τρεῖς δ' αὖ Σολομῶντος τοῦ Σοφοῦ· Παροιμίαι,
Ἐκκλησιαστής, ᾎσμα τ' αὖ τῶν ᾀσμάτων.
Ταύταις Προφήτες προστίθει τοὺς δώδεκα·
Ὠσηὲ πρῶτον, εἶτ' Ἀμὼς τὸν δεύτερον,
Μιχαίαν, ᾽Ιωήλ, Ἀβδίαν, καὶ τὸν τύπον
Ἰωνᾶν αὐτοῦ τοῦ τριημέρου πάθους,
Ναοὺμ μετ' αὐτούς, Ἀββακοὺμ εἶτ' ἔνατον,
Σοφονίαν, Ἀγγαῖόν τε, καὶ Ζαχαρίαν,
Διώνυμόν τε ἄγγελον Μαλαχίαν.
Μεθ' οὓς Προφήτας μάνθανε τοὺς τέσσαρας,
Παρρησιαστὴν τὸν μέγαν Ἡσαΐαν,
Ἱερεμίαν τε συμπαθῆ, καὶ μυστικὸν
the sympathetic Jeremiah, and mysterious
Ἰεζεκιήλ, ἔσχατον δὲ Δανιήλ,
Τὸν αὐτὸν ἔργοις καὶ λόγοις σοφώτατον·
Τούτοις προσεγκρίνουσι τὴν Ἐσθὴρ τινές.
Καινῆς Διαθήκης ὅρα μοι βίβλους λέγειν·
Εὐαγγελιστὰς τέσσαρας δέχου μόνους,
Ματθαῖον, εἶτα Μάρκον, οἷς Λουκᾶν τρίτον
Προσθείς, ἀρίθμει τὸν Ἰωάννην χρόνῳ
Τέταρτον, ἀλλὰ πρῶτον ὕψη δογμάτων,
Βροντῆς γὰρ υἱὸν εἰκότως τοῦτον καλῶ,
Μέγιστον ἠχήσαντα τῷ Θεοῦ λόγῳ.
Δέχου δὲ βίβλον Λουκᾶ καὶ τὴν δευτέραν,
Τὴν τῶν καθολικῶν Πράξεων Ἀποστόλων·
Τὸ σκεῦος ἑξῆς προστίθει τῆς ἐκλογῆς,
Τὸν τῶν ἐθνῶν κήρυκα, τὸν Ἀπόστολον
Παῦλον, σοφῶς γράψαντα ταῖς ἐκκλησίαις
Ἐπιστολὰς δὶς ἑπτά· Ῥωμαίοις μίαν,
ᾗ χρὴ συνάπτειν πρὸς Κορινθίους δύο,
Τὴν πρὸς Γαλάτας, τήν τε πρὸς Ἐφεσίους,
Μεθ' ἣν τὴν ἐν Φιλίπποις, εἶτα τὴν γεγραμμένην
Κολοσσαεῦσι, Θεσσαλονικεῦσι δύο,
Δύο Τιμοθέῳ, Τίτῳ δὲ καὶ Φιλήμονι,
Μίαν ἑκάστῳ, καὶ πρὸς Ἑβραίους μίαν.
Τινὲς δέ φασι τὴν πρὸς Ἑβραίους νόθον
Οὐκ εὖ λέγοντες· γνησία γὰρ ἡ χάρις
Εἶεν. Τί λοιπόν; Καθολικὰς ἐπιστολὰς
Τινὲς μὲν ἑπτά φασιν, οἱ δὲ τρεῖς μόνας
Χρῆναι δέχεσθαι, τὴν ᾽Ιακώβου μίαν,
Μίαν τε Πέτρου, τοῦ τ' Ἰωάννου μίαν.
Τινὲς δὲ τὰς τρεῖς, καὶ πρὸς αὐταῖς τὰς δύο
Πέτρου δέχονται, τὴν Ἱούδα δ' ἑβδόμην·
Τὴν δ' Ἀποκάλυψιν τοῦ Ἰωάννου πάλιν,
Τινὲς μὲν ἐγκρίνουσιν, οἱ πλείους δέ γε
Νόθον λέγουσιν. Οὗτος ἀψευδέστατος
Κανὼν ἄν εἴη τῶν θεοπνεύστων Γραφῶν.
|
But this especially for you to learn
is fitting: not every book is safe
which has acquired the venerable name of Scripture.
For there appear from time to time pseudonymous
books, some of which are intermediate or neighbours,
as one might say, to the words of Truth,
while others are spurious and utterly unsafe,
like counterfeit and spurious coins
which bear the king's inscription,
but as regards their material are base forgeries.
For this reason I will state for you the divinely inspired
books one by one, so that you may learn them clearly.
I will first recite those of the Old Testament.
The Pentateuch has Creation, then Exodus,
and Leviticus, the middle book,
after which is Numbers, then Deuteronomy.
Add to these Joshua, and Judges,
then Ruth, and of Kingdoms the four
books, and the double team of Chronicles;
after these, Esdras, one and then the second.
Then I would review for you five in verse:
Job, crowned in the contests of many sufferings,
and the Book of Psalms, soothing remedy for the soul,
three of Solomon the Wise: Proverbs,
Ecclesiastes, Canticle of Canticles.
Add to these the Prophets Twelve,
Hosea first, then Amos the second,
Micah, Joel, Obadiah, and the type
of Him who three days suffered, Jonah,
Nahum after those, and Habakkuk; and ninth,
Zephaniah, Haggai, and Zechariah,
and twice-named angel Malachi.
After these prophets learn yet another four:
The great and fearless Isaiah,
the sympathetic Jeremiah, and mysterious
Ezekiel, and finally Daniel,
most wise in his deeds and words.
With these, some approve the inclusion of Esther.
Time now for me to recite the books of the New Testament.
Accept only four Evangelists,
Matthew, then Mark, to which Luke as third
add; count John in time as
fourth, but first in sublimity of dogma.
Son of Thunder rightly he is called,
who loudly sounded forth the Word of God.
Accept from Luke a second book also,
that of the catholic Acts of the Apostles.
Add to these besides that Chosen Vessel,
Herald of the Gentiles, the Apostle
Paul, writing in wisdom to the churches
twice seven epistles, one to the Romans,
to which must be added two to the Corinthians,
and that to the Galatians, and to the Ephesians,
after which there is the one to the Philippians, then those written
to the Colossians, to the Thessalonians two,
two to Timothy, and to Titus and Philemon
one each, and to the Hebrews one.
Some call that to the Hebrews spurious,
but they say it not well; for the grace is genuine. What then is left? Of the Catholic epistles
some say seven, others only three
must be accepted: one of James,
one of Peter, one of John,
otherwise three of John, and with them two
of Peter, and also Jude's, the seventh.
The Apocalypse of John, again,
some approve, but most will call it spurious. This would be the most unerring
canon of the divinely inspired scriptures.
|
List Seleukovi o tom, které knihy se přijímají.
Zvláště nutno věděti i to, že ne každá kniha, mající úctyhodné jméno Písma, je hodnověrnou. Neboť leckdy jsou knihy lživě nadepsané, některé leží uprostřed takřka blízké slovům pravdy, avšak jiné podvržené a klamné, podobně jako padělané a nepravé peníze, jež třebas měly císařský nápis, podle svého složení jsou padělky. Proto ti budu jmenovati každou z Bohem vnuknutých knih. Avšak abys je dovedl rozlišovati, vyjmenuji napřed knihy Starého zákona. Pentateuch (Pět knih Mojžíšových) obsahuje: Stvoření, potom Východ, a střední Knihu Levitskou, po ní Čísla, pak Obnovené zákony. K těm připoj Jozue a Soudce, potom Ruth, čtyři knihy Královské a dvě Paralipomenon. Po nich následuje Ezdrášova kniha první a druhá. Dále budu ti jmenovati pět knih básnických: ozdobeného ranami rozličného utrpení Joba a knihu Žalmů, lék duší z vhodných písní, tři knihy moudrého Šalamouna, Přísloví, Ekklesiastes a Píseň písní. K těm dodej dvanáct proroků, prvního Ozeáše, pak druhého Amose, Micheáše, Joela, Abdiáše, a Jonáše, obraz třídenní smrti; po nich Nahuma, Habakuka, potom devátého Sofoniáše, Aggea a Zachariáše a slavného hlasatele Malachiáše. Po nich seznej čtyři proroky: velikého Izaiáše, směle mluvícího, Jeremiáše, milosrdného, tajemného Ezechiele, a posledního Daniele, skutkem a slovem moudrého. K těmto přidávají někteří Esther. Čas je, abych jmenoval knihy Nového zákona: Přijímej pouze čtyři evangelisty: Matouše, potom Marka, k nim přidruživ třetího Lukáše, Jana počítej za čtvrtého dle času, ale za prvního dle hloubky dogmat, neboť správně ho jmenují synem hromu, který velkolepě hlásal Boha Slovo. Přijímej i druhou knihu Lukášovu, sborové Skutky apoštolské. K nim potom připoj nádobu vyvolenou, kazatele a apoštola pohanů, Pavla, moudře napsavšího církvím čtrnáct listů: jeden k Římanům, k němuž nutno přičísti dva ke Korintským, ke Galatským, k Efezským, potom k žijícím ve Filippě, pak napsaný ke Kolosenským, a Soluňským dva, k Timoteji dva, k Titu a Filemonu, ke každému jeden, a jeden k Židům. Tento někteří nesprávně nazývají nepravým, ale v něm je pravá milost. Co říci naposled o obecných listech? Jedni praví, že je nutno přijímati jich sedm, druzí však, že pouze tři: jeden Jakubův, jeden Petrův a jeden Janův. Někteří přijímají tři Janovy a kromě těch dva Petrovy a sedmý Judův. Zjevení Janovo někteří připočítávají k posvátným knihám, mnozí však nazývají nepravým. Tento budiž zcela pravý kánon Bohem vnuknutých Písem.
|